Jde to i jinak než na plný úvazek

Česká republika patří mezi země EU, kde jen velmi málo lidí pracuje na částečný úvazek. Čeští zaměstnavatelé nejsou příliš nakloněni poskytování flexibilních forem práce, jako je práce z domova (tzv. home office), pohyblivá pracovní doba atd.

V roce 2010 pracovalo v České republice na částečný úvazek jen 9,1 % žen a 2,2 % mužů. Průměr v Evropské unii je přitom 31,4 % žen a 7,8 % mužů. Tato čísla však nemusejí vždy znamenat, že lidé s částečným úvazkem si tuto formu práce vybrali dobrovolně. Například v České republice je mezi těmi, kteří mají částečný úvazek, celkem 17,2 % žen a 11,4 % mužů, které k tomu donutil zaměstnavatel. Sami by raději pracovali na plný úvazek.

V naší zemi bohužel platí, že najít místo s částečným úvazkem či jinou flexibilní formou práce je velmi složité. Větší šance je v centrech regionů a ve větších městech jako Praha, Brno, Ostrava. V menších městech je to téměř nemožné. Důvodem tohoto stavu je obava zaměstnavatelů z neznámého -  bojí se nových forem organizace práce, neznají legislativu a netuší, jaké výhody jim flexibilní formy práce mohou přinést.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé mají někdy tendenci zneužít flexibilní práce a zaměstnance do nich nutit, je vhodné si částečný či jinak flexibilní úvazek sjednat na omezenou dobu (na dobu určitou např. rok či dva atp.) v dodatku k pracovní smlouvě.

Možnosti flexibilních forem práce:

Zákoník práce nedefinuje přesné druhy flexibilních forem práce, ale hovoří o rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Uvádíme různé typy flexibilních prací z personalistického hlediska.

a) Flexibilní/pružná pracovní doba

Pracovní doba je upravena na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem/zaměstnankyní. Máte možnost upravovat si pracovní dobu podle potřeb rodiny atd., přičemž zaměstnavatel vám stanoví základní časové rámce, v kterých se můžete se pohybovat. (Např. ve středu, kdy vaše dítě potřebuje odvézt na hodinu klavíru, odcházíte z práce dřív.)

b) Posun začátku a konce pracovní doby

Zaměstnavatel vám umožní zvolit si ve vybraných časových intervalech začátek a konec pracovní doby. Zaměstnavatel stanoví dobu, kdy zaměstnanec/zaměstnankyně musí být na pracovišti. (Např. musíte být v kanceláři vždy mezi 9. a 3. Hodinou; jak si dopracujete zbytek pracovní doby, je na vás.)

c) Částečné úvazky

Jde o úvazky, které jsou nižší než celý úvazek. Mohou se pohybovat v různých velikostech od 0,1 do 0,9. V praxi se lze nejčastěji setkat se čtvrtkami pracovních úvazků – 0,25 (čtvrteční) , 0,5 (poloviční) či 0,75 (tříčtvrteční).

d) Sdílené a rozdělené úvazky

Sdílený pracovní úvazek je takový, kdy jedno pracovní místo sdílí dvě nebo více osob. Specifikem je, že část pracovní doby tyto osoby sdílí a spolupracují (předávají si informace atp.), jinak by vznikaly komplikace ve výkonu dané práce. Výhodou je, že sdílené úvazky mohou být využívány i pro odborné či manažerské práce. (Např. obchodní referentky pracují jedna na dopolední a jedna na odpolední směnu, přičemž vprostřed dne se v kanceláři sejdou na dvě hodiny obě, aby měly čas předat si práci.)

U rozděleného pracovního úvazku také jeden úvazek zastávají dvě či více osob, ale jde o skutečné rozdělení a není nutné žádné sdílení pracovní doby. (Např. recepční nebo prodavačky, které se vystřídají na směně bez potřeby detailního předávání práce.)

e) Stlačený pracovní týden

V rámci pracovního týdne je pracovní doba stlačena (koncentrována) do  menšího počtu pracovních dní než při rovnoměrném rozvržení pracovní doby. V rámci polovičního úvazku – 20 hodin týdně – je celkový počet hodin odpracován např. v rámci dvou a půl pracovního dne (8, 8, 4 – je možná i jiná  kombinace), stlačený může být však i celý úvazek (např. do 4 pracovních dní po deseti hodinách).

f) Konto pracovní doby

Je způsobem nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. Při uplatnění konta pracovní doby se předpokládá, že zaměstnavatel bude zaměstnanci/zaměstnankyni přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho potřebě. Délka pracovní doby se tak bude v jednotlivých týdnech lišit. Jde o velmi specifický typ organizace práce a v České republice ho realizují zhruba dva až tři podniky.

Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnanci a zaměstnavatelé dohodli na takové úpravě pracovní doby, která jednak zajistí řádné a kvalitní plnění pracovních úkolů, ale zároveň i slaďování rodinného a pracovního života.

Volba se může vztahovat k výši úvazku – může být celý, poloviční, čtvrteční nebo 0,9. Vedle výše úvazku je na vás i uspořádání/rozvržení pracovní doby, tedy kolik hodin budete denně/ týdně/měsíčně pracovat.

Pokud zaměstnanec pečuje o dítě mladší 15ti let, nebo těhotné zaměstnankyně požádají o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Pozor: právní nárok nevzniká na práci z domova, u ní má zaměstnavatel právo na individuální rozhodnutí a vy se již nemůžete odvolávat.

Mgr. Linda Sokačová

Článek byl publikován v 1. čísle newsletteru Šance projektu Rodina a práce - Šance pro Čelákovice.