Home Office - práce z domova

Především díky rozvoji moderních technologií se v poslední době rozšiřuje nová forma práce, tzv. home office. Někteří zaměstnavatelé v práci z domova vidí příležitost, jak ušetřit náklady firmy. Jiní své zaměstnance podezírají z poklesu pracovní morálky, když nebudou šéfovi přímo na očích. V každém případě je důvodné předpokládat, že home office je pracovní formou budoucnosti.

První Zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb.) upravoval v § 267 odst. 2 práci doma a používal i pojmu „domácký zaměstnanec“. Tento režim však druhý Zákoník práce nepřevzal a v § 317 s účinností od 1. 1. 2007 upravil obecně výkon zaměstnance, který nepracuje na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Nyní tedy již není definičním znakem, že by se mělo jednat o zaměstnance pracujícího doma. Zaměstnanec může konat práci kdekoliv (mimo pracoviště zaměstnavatele), kde to vyhovuje povaze sjednané práce a bude to se zaměstnavatelem dohodnuto.

Podmínky, za kterých pracuje zaměstnanec v režimu práce z domova:

• Na zaměstnance se nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.
• Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 ods. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192, pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.
• Zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Na práci z domova nemá zaměstnanec žádný právní nárok a rozhodnutí závisí zcela na vůli zaměstnavatele. Jde o specifický druh práce, který se nehodí pro každou pracovní pozici, ani pro každého člověka. Navíc se s prací z domova pojí otazníky související s bezpečností práce.

Pracovní doba je i pro práci z domova omezena podle § 79 Zákoníku práce maximálně 40 hodinami týdně. Podle již uvedeného § 317 písm. a) se však na zaměstnance pracujícího doma nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby. Může si tak pracovní dobu rozvrhnout samostatně podle svých vlastních potřeb a povinností. Někteří zaměstnavatelé však přistupují k úpravě pracovní doby prostřednictvím dodatků k pracovním smlouvám a vyžadují práci v určitých denních dobách.

Další specifickou otázkou při práci z domova je proplácení nákladů za používání zařízení nezbytných pro výkon práce a náhrada nákladů zaměstnance, které by mělo být předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jde o dohodu o vybavení pracovního místa (především výpočetní technikou). Pro výkon práce je možné používat vlastní zařízení či zařízení zaměstnavatele. Při používání vlastního vybavení by měl zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřít dohodu o náhradách podle paragrafu 190 Zákoníku práce. V pracovní smlouvě by mělo být také dohodnuto, jaké další náklady a v jaké výši bude zaměstnavatel zaměstnanci hradit (připojení k internetu, telefon, elektřina atd.). Zaměstnavatel nese náklady na výkon práce.

Vždy je nutné mít na paměti, že i práce z domova je prací, a je důležité stanovit si pracovní dobu (byť vlastní) a úkoly, které máte splnit. Home office často svádí k tomu, že přestanete vnímat pracovní dobu a volný čas a strávíte prací celý den. Je také užitečné vymezit si v domácnosti pracovní místo, o kterém to všichni vědí a přistupují tak k němu. Pokud práci z domova vykonáváte při mateřské/rodičovské dovolené nebo s dítětem předškolního věku, je vhodné zajistit si i  péči o děti.

Mgr. Linda Sokačová

Článek byl publikován v 1. čísle newsletteru Šance projektu Rodina a práce - Šance pro Čelákovice.