Podporujme podnikatelky Polabí!



Dejte šanci flexibilním formám práce!

14.10.2014 10:40

Flexibilní formy práce jsou takové formy práce, které umožňují jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli podílet se na tom, kdy, kde a v jakém rozložení pracovní doby zaměstnanec či zaměstnankyně pracuje.

 

Zákoník práce říká, že pokud zaměstnanec pečuje o dítě mladší 15ti let, nebo těhotné zaměstnankyně požádají o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Pozor: právní nárok nevzniká na práci z domova, u ní má zaměstnavatel právo na individuální rozhodnutí a vy se již nemůžete odvolávat.

 

Co to znamená zvolit si kdy, kde a jak chci pracovat?

Pracovně-právní legislativa umožňuje, aby se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na takové úpravě pracovní doby, která umožňuje slaďování rodinného a pracovního života. Zákoník práce dovoluje i volbu místa výkonu práce nebo kombinování práce z domova a z provozovny zaměstnavatele. Při práci je možné využívat také moderních informačních a komunikačních technologií (ICT).

 

Kdy chci pracovat?

Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel na úpravě pracovní doby, která splňuje požadavky obou stran.

Volba se může vztahovat k výši úvazku – může být celý, poloviční, čtvrteční nebo 0,9. Vedle výše úvazku je na vás i uspořádání/ rozvržení pracovní doby, tedy kolik hodin budete denně/ týdně/ měsíčně pracovat.

 

TIP! Při formulování pracovní smlouvy si dejte pozor, zda budete pracovat v rovnoměrném nebo nerovnoměrném režimu rozvržení pracovní doby. Vztahují se k tomu překážky ve výkonu práce – zda vznikají na vaší straně, nebo na straně zaměstnavatele. Jde o to, zda budete moct navštívit lékaře v pracovní době nebo mimo ni. 

 

Kde: Zákoník práce umožňuje pracovat z domova nebo z provozovny zaměstnavatele. Možná je i kombinace práce z domova a kanceláře. Právě kombinace umožňuje práci na vyšší úvazek i těm, kteří si nemohou dovolit docházet na celý úvazek do kanceláře, ale mají možnost vykonávat práci z domova a to i v jiné než běžné pracovní době.

 

Možnosti flexibilních forem práce:

a) flexibilní/ pružná pracovní doba: úprava pracovní doby na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem/ zaměstnankyní, možnost upravovat si pracovní dobu podle potřeb rodiny atd., přičemž zaměstnavatel stanoví základní časové rámce, v kterých je možné se pohybovat.

 

b) posun začátku a konce pracovní doby: zaměstnavatel umožňuje si v určitých vybraných časových intervalech zvolit začátek a konec pracovní doby, zaměstnavatel stanoví dobu, kdy zaměstnanec/ zaměstnankyně musí být na pracovišti.

 

c) částečné úvazky: jde o úvazky, které jsou nižní než celý úvazek. Mohou se pohybovat v různých velikostech od 0,1 do 0,9. V praxi se lze nejčastěji setkat se čtvrtkami pracovních úvazků – 0,25 (čtvrteční), 0,5 (poloviční) či 0,75 (tříčtvrteční).

 

d) sdílené a rozdělené úvazky: sdílený pracovní úvazek je takový úvazek, kdy jedno pracovní místo sdílí dvě nebo více osob, specifikem je, že část pracovní doby tyto osoby sdílí a spolupracují (předávají si informace atp.), jinak vznikají komplikace ve výkonu dané práce. Výhodou je, že sdílené úvazky mohou být využívány i pro odborné či manažerské práce. U rozděleného pracovního úvazku také jeden úvazek zastávají dvě či více osob, ale jde o skutečné rozdělení a není nutné žádné sdílení pracovní doby – jde např. o recepční pracující se speciálním softwarem, prodavače/ prodavačky atd.

 

e) stlačený pracovní týden: v rámci pracovního týdne je pracovní doba stlačena (koncentrována) do menšího počtu pracovních dní než při rovnoměrném rozvržení pracovní doby. V rámci polovičního úvazku – 20 hodin týdně – je celkový počet hodin odpracován např. v rámci dvou a půl pracovního dne (8, 8, 4 – je možná i jiná kombinace), stlačený může být však i celý úvazek (např. do 4 pracovních dní po deseti hodinách).

 

f) konto pracovní doby: je způsobem nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. Při uplatnění konta pracovní doby se předpokládá, že zaměstnavatel bude zaměstnanci přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho potřebě a délka pracovní doby se tak bude v jednotlivých týdnech lišit. V rámci konta pracovní doby je na účtu pracovní doby zaměstnance vykazována: stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden.