Aby vás daně 2013 nepřekvapily

Březen je měsícem daňového přiznání a placení daní. Řada podnikatelů má tuto povinnost spojenou se stresem a zvládání věcí na poslední chvíli. Rok 2013 s sebou přinesl několi daňových změn, o kterých byste před vyplněním daňového přiznání měli rozhodně vědět.  Provede vás jimi certifikovaná účetní Ing. Jana Švárová.

Solidární daň

Solidární zvýšení daně je obvyke nazýváno milionářskou daní. Tento nový výraz se týká všech, kteří překročí určitou výši příjmu od roku 2013. Byl zaveden v rámci stabilizačního balíčku a bude se týkat příjmů v letech 2013 – 2015.

Roční výše příjmu pro solidární daň je stanovena na 48násobek průměrné mzdy (ta je pro rok 2013 ve výši 25 884 Kč). Roční strop (také se nazývá „stropem pojistného“) pro rok 2013 je 1 242 432 Kč.

Roční strop pro rok 2014 bude 1 245 216 Kč.

Solidární daň se týká i podnikatelů. Hranice pro solidární zvýšení daně se netýká obratu (sumy příjmů), ale daňového základu (rozdíl příjmů a výdajů). Solidární daň se netýká příjmů z pronájmu a kapitálových příjmů.

Příklad:

Pan Snažílek podniká v oblasti služeb, je pro něj výhodnější uplatnit si výdaje paušálem ve výši 60 %.

V podnikání měl příjmy ve výši 3 200 000 Kč. Při uplatnění výdajů paušálem ve výši 60 % (tj. 1 920 000 Kč), jeho daňový základ je 1 280 000 Kč. Pan Snažílek tak překročil hranici, od které se sráží solidární daň ve výši 7 %. Solidární daň se nepočítá z celého základu daně, ale jen z rozdílu mezi základem daně a stropem.

Základ pro solidární daň: 1 280 000 – 1 242 432 = 37 568 Kč

Celková daň: 167 160 + 2630 = 169 790 Kč

Odpočty na děti při použití paušálu

Od roku 2013 si podnikatel, který použije na výdaje paušál, nemůže uplatit odpočet na děti ani na nepracující manželku. Jiná situace nastane, pokud je podnikatel zaměstnán a podnikání má jako vedlejší výdělečnou činnost. Pokud je součet dílčích základů daně, u nichž byly využity výdaje paušálem, nižší než 50 % z celkového základu daně, pak lze uplatnit slevu na děti a manželku.

Příklad:

Pan Malý, Novák a Rychlík mají roční výdělek v zaměstnání ve výši 500 000Kč. Při zaměstnání ještě podnikají s různou výší příjmů. Všichni tři uplatňují výdaje paušálem. Všichni tři by si chtěli uplatnit slevu na dítě.

Pan Malý – jeho dílčí základ daně u výdělků z podnikání je 400 000 Kč. Padesát procent z celkového základu daně je 535 000 Kč (50 % z 1 070 000). V tomto případě je splněna podmínka nižšího dílčího základu daně, takže lze uplatnit slevu na dítě.

Pan Novák - jeho dílčí základ daně u výdělků z podnikání je 600 000 Kč. Padesát procent z celkového základu daně je 635 000 Kč (50 % z 1 270 000). V tomto případě je splněna podmínka nižšího dílčího základu daně, takže lze uplatnit slevu na dítě.

Pan Rychlík - jeho dílčí základ daně u výdělků z podnikání je 800 000 Kč. Padesát procent z celkového základu daně je 735 000 Kč (50 % z 1 470 000). V tomto případě není splněna podmínka, aby byl dílčí základ daně nižší. Je naopak vyšší, takže nelze uplatnit slevu na dítě.

Výdělky pana Rychlíka zároveň překročily strop pojistného stanoveného pro solidární daň, takže se mu ještě vyměří solidární daň 7 % ve výši 4 030 Kč. Základ pro solidární daň je hrubá mzda ze zaměstnání a dílčí základ z podnikání ponížen o hodnotu stropu pojistného:

500 000 + 800 000 – 1 242 432 = 57 568.

Solidární daň: 57568 x 0,07 = 4 030.

Autorské honoráře

Autorský honorář je příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, příjem z autorských práv, vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. Patří sem např. i příspěvky médiím (noviny, časopisy, televize, rozhlas, internetové servery apod.), honoráře výkonných umělců mimo pracovněprávní vztah apod.

Do konce roku 2013 platilo, že pokud úhrn příjmům za autorské příspěvky od jednoho plátce nepřesáhl v kalendářním měsíci 7 000 Kč, zdaňoval je ten, kdo je vyplácel.

Od roku 2014 se zvýšil limit pro zdanění. Pokud úhrn příjmů za autorské příspěvky od jednoho plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč, zdaňuje je ten, kdo je vyplácí (redakce, nakladatelství aj.). Zdaňují se zvláštní sazbou daně 15 %. Tyto příjmy se nemusí uvádět po skončení kalendářního roku do daňového přiznání, neodvádí se z nich zdravotní ani sociální pojištění. Pokud se však autor rozhodne, že chce tyto příjmy uvádět do daňového přiznání, uvede nejen tyto zdaněné příjmy, ale i sraženou daň. Pokud autorské příjmy přesáhnou částku 10 000 Kč, zdaňuje si je již autor sám. Považují se za příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Může pak i uplatnit výdaje skutečně vynaložené, nebo výdaje paušálem (40 %).

Autor má tedy dvě možnosti:

• Autorské honoráře do 10 000 Kč měsíčně zdaněné plátcem při výplatě nezahrnout do daňového přiznání. Jedná se o příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní a není třeba je dále vyúčtovávat, nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
• Autorské honoráře do 10 000 Kč měsíčně zdaněné srážkovou daní plátcem zahrnout na základě potvrzení do daňového přiznání a započítat si sraženou daň na celkovou daňovou povinnost.

Pro autorskou činnost není povinnost mít živnostenský list. Platí pro ni ale stejná pravidla jako pro podnikatele. Musí se vždy přihlásit jako osoba samostatně výdělečně činná na Finančním úřadě, Správě sociálního zabezpečení a Zdravotní pojišťovně. Nebude mít IČO, ale všude bude registrována pod svým rodným číslem. Musí pak platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Příležitostné příjmy

Od roku 2014 se zvyšuje hranice pro osvobození u příležitostných příjmů fyzických osob na 30 000 Kč (v roce 2013 to bylo 20 000 Kč). Jedná se například o prodej ovoce a zeleniny z vaší zahrádky, občasná výpomoc v kanceláři, příležitostný pronájem movitých věcí apod. Vždy by ale měly být tyto příjmy evidovány (pokladními doklady, smlouvou o dílo apod.).

Mateřská a nemocenské pojištění, rodičovský příspěvek

Každá podnikatelka si platí pojistné na sociální zabezpečení. V této záloze však není zahrnut odvod na nemocenské pojištění, tato platba je dobrovolná. Pokud si podnikatelka dobrovolně nemocenské pojištění platila, má v případě nástupu na mateřskou dovolenou nárok na čerpání mateřského příspěvku, který se při porodu jednoho dítě čerpá 28 týdnů (u vícerčat je to 37 týdnů). Minimální hodnota pojistného na nemocenské pojištění je 115 Kč  měsíčně.

Podmínky pro čerpání nemocenského pojištění:

• nemocenské pojištění trvalo alespoň 270 dnů v posledních dvou letech;
• z oněch 270 dnů musí být podnikatelka účastna na nemocenském pojištění alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na mateřskou.

POZOR – nemocenské pojištění nelze doplatit zpětně!

Uvedeme si příklad, zda se vyplatí platit si nemocenské pojištění z důvodu budoucího pobírání mateřského příspěvku:

Příklad 1:

Podnikatelka si platila nemocenské pojištění (v roce 2013) ve výši 115 Kč měsíčně, sociální pojištění si platila 2 920 Kč. V tomto případě bude pobírat mateřskou ve výši 116 Kč denně, což je cca 3 480 Kč měsíčně.

Příklad 2:

Podnikatelka si platila nemocenské pojištění (v roce 2013) ve výši 230 Kč měsíčně, sociální pojištění si platila 5 840 Kč. V tomto případě bude pobírat mateřskou ve výši 231 Kč denně, což je cca 6 930 Kč měsíčně.

Příklad 3:

Podnikatelka chce mít mateřskou 15 000 Kč. Proto by si musela měsíčně platit nemocenské pojištění 500 Kč a sociální pojištění více než 6 300 Kč.

A zde stojí za zvážení, zda si nemocenské pojištění platit, či nikoliv. Po dobu mateřské dovolené, pokud se čerpá mateřský příspěvek (28 týdnů), se nesmí vykonávat samostatná výdělečná činnost – nesmí po tu dobu být příjmy z podnikání. Řešení po tu dobu je mít např. zaměstnance, který za vás výdělečnou činnost vykonává. Pokud zaměstnance nemáte, musíte výdělečnou činnost na tu dobu přerušit.

Pokud by podnikatelka tedy nečerpala mateřský příspěvek (nemá nárok na mateřskou), může rovnou požádat o rodičovský příspěvek. V tomto případě si ale nemůže určit, jak dlouho bude rodičovská dovolená probíhat. Spadne automaticky na čtyřletou rodičovskou dovolenou:

• Prvních 9 měsíců bude pobírat 7 600 Kč.
• Do 4 let věku dítěte bude pobírat 3 800 Kč.

Za čtyři roky dosahuje hodnota rodičovského příspěvku celkem 216 600 Kč (je to o něco méně, než ostatní – tj. 220 000 Kč).

Další variantou je, že může mateřský a rodičovský příspěvek čerpat otec dítěte, pokud je zaměstnán, má placené nemocenské pojištění a nadále zaměstnán bude. O dítě se ale může starat matka dítěte (otec být doma nemusí). V tomto případě je však mateřská pouze 22 týdnů (odečítá se doba šestinedělí) a poté lze čerpat rodičovský příspěvek v souhrnné výši 220 000 Kč. Záleží na rodiči, pro jak dlouhé čerpání se rozhodne. Maximální délka je do 4 let věku dítěte, minimální hranice je 19 měsíců (pak je to 11 500 Kč měsíčně). Délka rodičovské dovolené je individuální – lze ji určit na měsíce.

Podnikání důchodce

Samostatnou výdělečnou činnost může provozovat kdokoliv, bez ohledu na věk. Takže podnikat může i starobní důchodkyně. Od roku 2013 se bohužel daňové povinnosti důchodců znevýhodňují -  nesmějí si již uplatnit slevu na poplatníka, která činní za kalendářní rok 24 840 Kč. Tato daňová „neúleva“ se týká nejen podnikatelské činnosti, ale i různých pracovně-právních vztahů, jako jsou i např. dohody o provedení práce.

Příklad:

Důchodkyně je ve starobním důchodu od 1. ledna 2012. Podniká.

Daňový základ za rok 2012 byl 400 000 Kč. Odečet na poplatníka 24 840 Kč. Daňová povinnost za rok 2012 byla 35 160 Kč.

Daňový základ za rok 2013 byl 400 000 Kč. V tomto roce nelze využít slevu na poplatníka. Daňová povinnost za rok 2012 bude 60 000 Kč.

Slevy na dani

Jaké jsou všechny odčitatelné položky od daně, resp. od daňového základu? Jsou stanoveny Zákonem o daních z příjmu č. 586/1992 Sb.

Sleva na poplatníka – ročně 24 840 Kč – nemají na ni nárok jen starobní důchodci, kteří k 1. lednu 2013 pobírali starobní důchod.

Sleva na manželku (manžela) – ročně 24 840 Kč – podmínkou je, že žijí s manželem ve společné domácnosti a že manželka není výdělečně činná a její příjem za rok nesmí přesáhnout 68 000 Kč. Do příjmů se nezahrnují např. rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, porodné, dávky pěstounské péče aj. Pozor však - mateřská se bere jako příjem! Stejně tak nemocenská a podpora v nezaměstnanosti.

Pokud je manželka ZTP/P (zvlášť těžké postižení s průvodcem), uplatňuje se na ni ročně částka 49 680 Kč.

Sleva na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně - Ročně lze uplatnit slevu 2 520 Kč. Vždy se musí doložit Potvrzení o výplatě důchodu.

Sleva na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně  - Ročně lze uplatnit slevu 5 040 Kč. Vždy se musí doložit Potvrzení o výplatě důchodu.

Sleva pro držitele průkazu ZTP/P - Ročně lze uplatnit slevu 16 140 Kč. Nárok se uplatňuje (prokazuje) průkazem ZTP/P. Sleva pro držitele průkazu ZTP a TP není.

Sleva na studium - Ročně lze uplatnit slevu 4 020 Kč, měsíčně 335 Kč. Slevu lze uplatnit až do dovršení věku 26 let, pokud se student soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Slevu si uplatňuje student sám, ne jeho rodič.

Daňové zvýhodnění na dítě

Fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společné domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (např. internát nebo vysokoškolská kolej) nemá na uplatnění vliv. Daňové zvýhodnění činí 13 404 Kč na jedno dítě ročně.

Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, daňové zvýhodnění dosahuje 26 808 Kč.

Dítětem je:

• nezletilé dítě do věku 18 let;
• zletilé dítě až do věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se pro nemoc či úraz nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání, nebo je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

V případě narození dítěte se daňové zvýhodnění počítá již v měsíci jeho narození. Je jedno, zda se dítě narodilo např. 1.3. nebo 31.3. V tomto případě vzniká nárok na daňové zvýhodnění od března.

Daňové zvýhodnění smí uplatnit jen jeden rodič.